Šeříky

Šeříky

Květy šeříku

tě odnesou pryč

od hříchu

a nechají tě samotného

na ulici

jako štěně,

co v krabici

marně čeká na pána

za temné noci

Na obloze není hvězd

co odvedly by tě domů

a přesto čekáš na odjezd

půlnočním vlakem

Květy šeříku

jsou fialové

slyším je zpívat potichu

o kráse

avšak já přemýšlím jen o zániku

Květy šeříku 

sladce voní

cítím, že jsou nablízku

voní a obluzují

ty, co projdou kolem.

Jejich vůně mě uspává

jako chloroform

je tak nějak modravá

a hutná

jako kaše

a já se dusím

v záchvatu kašle

Květy šeříku

jsou teď všude

není pomoc básníku

vykvetly mu v hlavě.

Tuto báseň jsem napsal včera večer. Moje sestra přinesla domů kytici šeříků a nechala je na stole. Jejich vůně je strašně silná, připomíná spíš parfém než květiny. Ta báseň není nejspíš nijak zvlášť dobrá, ale přesto jsem ji sem chtěl dát, protože je aktuální, a protože se mi už dlouho nepodařilo žádnou napsat. Snad se to dneškem zlomilo. 

Přeji všem krásný květen