Léto ve sklenici

Před nějakým časem jsem vyšplhal na půdu a hledal tam několik věcí, které už dlouho nemůžu najít a jejichž zmizení je pro mě velikou záhadou. (je to zadní strana jedné dětské knížky, kterou jsem měl hrozně rád, DVD Můj soused Totoro, které jsem dostal před dvěma nebo třemi lety k vánocům a ani jednou se na něj nestihl podívat, dva staré krasohledy, takové ty úplně parádní a krásné, a ještě jsem tak trochu doufal, že najdu svoje sběratelské karty, i když vím, že jsem je asi vyhodil) Jak nejspíš tušíte, nenašel jsem ani jednu z těchto věcí, což mě mírně rozladilo. Ale v šuplíku nepoužíváného psacího stolu jsem objevil malou knížečku receptů (takové ty přílohy, které se dřív prodávaly spolu s časopisy, tedy ony se nejspíš prodávají pořád, jen dřív byly zajímavější) se spoustou nápadů jak zpracovat letní bylinky (je tam recept na třezalkový olej, růžovou vodu, sirup a spousta osvěžujících nápojů, taky vazby ze suchých květin). Hned jsem si to vzal domů, protože si pamatuji, jak jsem si tyhle časopisy jako dítě hrozně rád prohlížel, sbíral jsem bylinky a vyráběl z nich všechno možné. Z máminy strany rodiny máme tady k tomu velmi blízko, takže to i pro mě je taková příjemná a docela samozřejmá věc.

Abych přešel k jádru věci, je tam jeden recept, který jsem kdysi dávno zkoušel a na který si pamatuji, sirup z růžových květů. A protože jsem nějakou zvláštní náhodou ten recept našel zrovna ve chvíli, kdy rozkvétaly šípkové růže, řekl jsem si, že jej vyrobím znovu. Když jsem ho dělal naposledy, skoro jsme ho nepoužívali a on se zkazil, a pak mě to mrzelo. Říkal jsem si, že se s vámi podělím o ten recept a návod k přípravě růžového sirupu, protože je to hezký způsob, jak si uchovat trochu léta a pak si s ním třeba prozářit zimu nebo podzim. Taky to může být milý dárek pro někoho, koho máte rádi. Asi je to hloupé, ale když jsem ho připravoval, měl jsem hrozně dobrý pocit a říkal si, že kdyby každý člověk na světě takový sirup vařil, snad by tu nebylo žádného smutku - ano, tak silně to na mě v tu chvíli zapůsobilo. Taková maličkost, a jak mi spravila náladu. Proto jsem chtěl tento pocit nějak zprostředkovat i ostatním, poslat ho dál. A růže stále kvetou, takže je myslím ten správný čas článek zveřejnit.

růže šípková

Ingredience

200 gramů růžových plátků

cukr krupice

3 citrony

 

První, co bude potřeba, jsou samozřejmě květy růží. V receptu je uvedeno, že můžete použít květy růže šípkové, růže svraskalé a stolisté (a klidně i jejich kombinace). Nejsnadnější je použít květy růže šípkové, protože tu nejspíš všichni znají, navíc roste skoro všude. Nejlepší je hledat ji u lemů polních cest nebo na hranicích lesa, často roste i kolem silnic, ale samozřejmě je lepší sbírat ji na čistých místech. Já jsem měl trochu problém ji najít, protože když jsem dorazil na své oblíbené místo, keř tu byl celý uschlý. Nakonec se mi podařilo nasbírat dost květů na jednu sklenici u jedné polní cesty.
Růže svraskalá neroste všude (my ji třeba zrovna máme na zahradě, ale je tak pěkná, že se mi z ní ty květy nechtěly trhat), většinou tvoří nějaké okrasné ploty takže je celkem problematické ji sbírat (pokud ale máte tu možnost, určitě ji využijte). Růže stolistá je v dnešní době dost vzácná, navíc lehce zaměnitelná s jinými růžemi. 
Na růžový sirup je potřeba dvě stě gramů růžových květů (samozřejmě jen okvětních plátků), ale někde/někdy může být dost náročné takové množství nasbírat, takže můžete použít jen sto gramů a vytvořit poloviční dávky. Poloviční dávka vám vystačí na jednu menší sklenici sirupu, celá dávka pak na jednu větší nebo dvě malé.

Předem upozornuji, že sběr růžových květů je docela zdlouhavá práce, proto je asi lepší začít s poloviční dávkou. I tak to může zabrat kolem dvou hodin, pokud růže nerostou na jednom místě a vy se musíte přesouvat a hledat jednotlivé keře. Ale mě to třeba vůbec nevadilo, naopak to byla docela příjemná procházka (teda až na ten traktor co mě skoro přejel, protože jsem měl sluchátka). Květy doporučuji sbírat do košíku nebo do plátěné tašky. Jakmile máte nasbíráno, květy si rozprostřete, vyberte nečistoty, pokud tam nějaké jsou, odvažte sto nebo dvě stě gramů (pokud máte trochu víc, vůbec to nevadí) a pak květy nasypte do mísy, pokapejte citronovou štávou (já použil štávu z jednoho citronu), prosypejte cukrem (asi tři polévkové lžíce). Následně je potřeba vše promíchat a (nejlépe rukou, ale musíte je mít čisté - je třeba celou dobu pracovat co nejčistčeji, aby se pak šťáva nezkazila, i nádobí musí být čisté) můžete květy i lehce promačkat, aby se z nich uvolnila vůně a chuť. Zakryjte alobalem a schovejte do lednice.

V lednici nechte květy odpočívat do druhého dne, pak vše vhoďte do velkého čistého hrnce, zalijte 250 mililitry studené vody (pokud děláte poloviční dávku, zalijte 125 mililitry), promícháme a přivedeme k varu, můžeme nechat pár minut probublávat a míchat, pak odstavíme a necháme vychladnout. (V tu chvíli už by to mělo začít krásně vonět :))

 

A už se blížíme k cíli. Scedíme a lístky vyždímáme jak nejlépe to jde, protože každá kapka sirupu navíc je žádaná (nejlépší je napnout přes mísu čistou utěrku, přes ni vše přecedit, a pak ještě vymačkat zachycené lístky). Měla by nám zůstat čirá, krásně růžovo-červená tekutina. Tu znovu nalijeme do hrnce, přidáme 250 gramů cukru (125 gramů pro poloviční dávku - ty poměry cukru a citronu si můžete trošku upravit podle toho, jakou chuť preferujete, já třeba dal trochu víc citronu a trochu méně cukru) a vymačkanou štávu ze dvou citronů, následně vše svaříte, počkáte, dokud se všechen cukr nerozpustí a potom ještě horkou šťávu nalijeme do předem připravených čistých sklenic, pevně uzavřeme a otočíme dnem vzhůru. Jakmile vychladne, můžete ji uložit do lednice nebo komory a hned začít užívat. Dá se pít jako sirup s vodou nebo sodovkou, nebo si jí můžete polévat pudinky a ovocné poháry a zmrzlinu a taky bude jistě skvělá na palačinky nebo vafle. Nejenom že je velice dobrá, taky je léčivá a obsahuje spoustu vitaminů.

Tak, a tady je výsledný výrobek :)

Doufám, že si taky vyrobíte svůj růžový sirup, nebo cokoli jiného, co vám uchová léto ve sklenici - marmeládu, zavařeninu, nebo jakoukoli jinou šťávu. Opravdu to není nic složitého. Chce to jen chuť to udělat. Přeji všem krásný začátek léta!