pátek 18. srpna 2017

Record Collector 1

Je tu první (opravdový) díl rubriky "Record Collector". Založil jsem ji proto, abych se s vámi mohl podělit o své hudební úlovky, informoval vás o aktuálním stavu mé sbírky alb, a hlavně, abych vám mohl doporučit a ukázat zajímavé nahrávky a možná vás přesvědčit i k jejich poslechu. Tyto články budou jednodušší a asi i méně uspořádané a detailní než opravdové recenze, které taky chystám, a které budou podrobnější. Tady většinou jen napíšu základní informace a bezprostřední dojmy, možná zajímavosti, pokud budou nějaké k dispozici. Snad to nebude jen o chlubení se novými přírustky do sbírky, ale dá to něco i vám, přinejmenším tipy na hudbu, kterou jste možná předtím neznali, nebo vám to třeba pomůže v rozhodování, jestli si album taky pořídit.
V tomto díle vám postupně představím jedenáct alb, která jsem si pořídil ke svým narozeninám (které byly na konci května, takže tento článek není až tak aktuální, ale nemyslím, že by to vadilo). Všechna jsem si objednal z eBay a dohromady mě stály zhruba tisíc korun, což je opravdu skvělá cena. Popravdě, od doby co jsem si založil účet a mohu nakupovat na eBay, se můj život o dost zlepšil (no, minimálně v tomhle jednom ohledu). Můžete tam sehnat skoro všechno a opravdu levně (akorát si možná budete muset počkat až se to tam objeví). Pokud je to možné, raději si kupuji alba za plnou cenu v obchodě a podporuji tak umělce, které mám rád, nicméně velké množství alb, která se mi líbí, vůbec není v České republice možné sehnat, a proto jsem rád za eBay. Akorát to čekání, než cédéčka dorazí, umí být někdy docela mučivé. Taky se mi občas stává, že si hudbu objednám v určitém rozpoložení a náladě, a ta se při tom dlouhém čekání změní a tak mě potom, až album dorazí, nepotěší tak, jak by mohlo, kdybych si jej koupil hned.

Sea Sew - Lisa Hannigan

"Sea Sew" je debutové album irské písničkářky Lisy Hannigan. Lisu Hannigan jsem začal poslouchat minulý rok a hned jsem si její hudbu zamiloval. Dlouho jsem si chtěl pořídit nějaké její album, a tak když se letos na jaře objevilo za dobrou cenu, hned jsem si ho objednal. A rozhodně toho nelituji. Sea Sew je jedno z graficky nejkrásněji řešených alb, jaká znám. Titulní obrázek, stejně jako zadní strana, je ručně vyšívaný, vyšívané jsou dokonce i jednotlivé texty písní v bookletu. Toto všechno vytvořila samotná Lisa Hannigan spolu se svou matkou. Výsledek je okouzlující a hřející a stejná je i hudba. Všechny skladby jsou v dokonalé tiché harmonii, ze které nic nevybočuje ani ji neruší. Hudební debuty bývají často jakousi nesourodou směsí, kam se hudebníci snaží vecpat ode všeho trochu, ovšem "Sea Sew" působí propracovaně a koherentně. Písničky jsou jemné a tiché a jejich krása musí být objevována postupně, protože na první poslech může posluchačům spousta detailů uniknout a album nemusí hned zaujmout. Čas, který poslechu tohoto alba věnujete, rozhodně nebude promarněný, daruje vám něco na oplátku. Příjemný pocit nostalgie, dávno zapomenuté vzpomínky, chut' pistáciové zmrzliny a vůni mořské soli. Hudba se vyznačuje jakousi rozverností a naivitou, která nejspíš spočívá v textech Lisy Hannigan, které často opěvují naprosto obyčejné věci a připomínají nám, že nejsou o nic méně důležité.
Mezi mé nejoblíbenější písně patří "Pistachio", "Sea Song", "I Don't know" a "Venn Diagram".

Curiouser - Kate Miller-Heidke

Kate Miller-Heidke mám velice rád. Je to australská zpěvačka s operním vzděláním, která dokáže s každým albem do hudebního světa přinést něco úplně nového. Album Curiouser jsem dlouho dobu tak trochu přehlížel, bylo pro mě vždy ukryté ve stínu vážnějšího a temnějšího alba "Nightflight", které má i velmi pěkný obal. Oproti tomu tu je album Curiouser, na první pohled více popové a zábavné a lehkomyslné a s titulním obrázkem, který mě nikdy příliš neoslovil. Přesto jsem si jej objednal, protože bylo za neobyčejně dobrou cenu a opravdu mě překvapilo. Je totiž skutečně zábavné, a to v tom nejlepším slova smyslu. Zabaví vás po celou dobu poslechu a nedovolí ani chvíli nudy. Texty jsou chytlavé, vtipné i chytré zároveň a opravdu stojí za to věnovat jim plnou pozornost. Kate Miller-Heidke se nikdy nebránila tomu dělat si legraci jak z ostatních, tak ze sebe, a na tomto albu to prezentuje nejlépe. Pro představu, "Can't Shake it" popisuje naprosto komickým způsobem její neschopnost tančit, "I Like You Better When You're Not Around" je o jedné nenapravitelné drbně, "God's Gift To Women" o slizkém Irovi. V "Motorscooter" zase zpívá: And I am happy just to see you/ Oh yes you're really very nice/ But all I really wanna get on is your bike, jenom další příklad jejího ostrovtipu. Couriouser má ale i pomalejší a vážnější písně, například dojemná "Caught in the Crowd", ve které se zpěvačka omlouvá spolužákovi, ke kterému se v mládí otočila zády, nebo "Last Day on Earth". 

Tento úlovek mě potěšil dvojnásob, protože uvnitř byl podepsaný plakátek, o čemž se prodejce na eBay nezmínil. Nejsem vyložený lovec podpisů, to rozhodně ne, nicméně mě to potěšilo a překvapilo :)

MTV Unplugged - Florence + the Machine

Jedna informace o mě...Miluji živé koncerty a taky živá alba. Zatím jich zas tolik nemám, jedno od Reginy Spektor a jedno od Dillon. Ale jistě přibudou. Je to zase něco zcela jiného, slyšet hudebníky "naživo" a člověk o to víc ocení kvality hlasu a přirozený talent. Z tohoto alba jsem byl nadšený, protože vím, že Florence Welch je naživo úžasná, a protože součástí je jednak audio cd a dvd záznam koncertu, který se odehrává v krásném prostředí vyzdobené a osvětlené katedrály nebo kostela. Navíc na tomto albu zazní i několik písniček, které nikde jinde nejsou, "Try A Little Tenderness" a "Jackson". Koncert je tak kvalitně natočený, že mám pocit jako bych byl na místě. Někdy večer po únavném dni si tento záznam pouštím a vždy mě nabije energií. S koupí tohoto alba jsem získal poslední kousek ke kompletní diskografii Florence + the Machine.

The Reminder - Feist

Feist jsem znal jen díky dvěma písničkám, které občas hrály na Óčku, "I Feel It All" a "My Moon My Man". Podle těch se mi vždy líbila, vždycky jsem si řekl, že si ji musím najít a poslechnout, ale vždycky jsem na to zapomněl. Až letos na jaře mě upoutalo její nové album, jednak proto, že mělo krásný obal a taky kvůli množství článků na facebooku. To album jsem si koupil, a protože mi přišlo nádherné, o měsíc později jsem si objednal i její starší nahrávku, The Reminder, které je taky skvělé a taky má krásný jednoduchý obal. Je to taková jemná hudba, hlas Leslie Feist je neustále tichý a zastřený, takže se zdá, že přichází z velké dálky a ještě se k vám musí prodrat přes halu plnou lidí. I díky tomu se mi její hudba líbí. Je to takový její zvláštní osobitý podpis. Kromě singlů "1234", "I Feel It All" a "My Moon My Man", které jsou všechny skvělé, bych vyzdvihl písničku "Sealion" a "Honey Honey", která je mrazivě krásná.

Mutual Friends - BOY

Švýcarsko-německé duo BOY znám díky učitelce angličtiny, kterou jsme měli první ročník na střední škole. Měli jsme ji jen jeden rok, protože potom si na ni jistí studenti stěžovali, že prý je nic nedokáže naučit, a ředitěl ji vyhodil. Byla to jen jejich chyba, když nedávali pozor a sami se snažit nechtěli. Hrozně mě to tehdy překvapilo a pořád si pamatuji na ten den, kdy odcházela a loučila se s námi. Bylo mi jasné, že je z toho zničená, že ztratila jistotu práce, a bylo mi to hrozně líto a chtěl jsem něco říct nebo udělat, napsat petici, ale nic jsem neudělal. Pořád mě to mrzí, i když vím, že by to nic nezměnilo. 
Jednou nám v hodině pustila písničku "Little Numbers" a já si díky tomu tu skupinu nějak zasunul do podvědomí a o rok později ji odtamtud vytáhl a zaposlouchal se. Nikdy jsem se do tohoto alba tak úplně nedokázal ponořit (až nyní jsem zjistil, že to bylo proto, že jsem jej poslouchal na youtube špatně nahrané, s chybějícími písněmi a s některými akustickými verzemi - já mám rád akustické verze, ale tady to nějak zkreslovalo). Letos jsem na něj narazil na eBay, objednal si jej a od té doby jej pořád poslouchám a stalo se jedním z mých nejoblíbenějších alb. Je to taková hrozně milá hudba, která mě dokáže povzbudit když se to jiným věcem nedaří. Nejraději mám písničku "Army", která je o důležitosti přátelství a přátel, a "Railway", která se mi líbila vždy a přišla mi magická. Rád ji poslouchám při cestě vlakem. Všechno se pak zdá hezčí a méně tíživé.

Mary Ann Meets The Gravediggers And Other Short Stories by Regina Spektor

Toto album (vlastně kompilace) jsem si objednával už někdy minulý rok, ale nepřišlo, a tak jsem si ho nyní objednal znovu. Obsahuje výběr písniček ze starších alb Reginy Spektor a také dvd disk se "Survival Guide to Soviet Kitch" obsahující videoklipy, které jsem nikdy předtím neviděl. Takže obvzlášť z tohoto bonusu jsem byl nadšený nejvíce. Celé album je krásně graficky řešené, doplněné tušovými ilustracemi ke každé písničce.
Když jsem před rokem objevil Reginu Spektor a její hudbu, byl to pro mě docela šok, protože mi připadalo, jako bych našel kousek svojí duše. Asi to zní zveličeně, ale je to tak. Věřím, že někdy můžete najít sami sebe v hudbě i knihách i umění, a taky v lidech. Je to jako když víte, že vám něco chybí, ale nevíte co. Tak já mám těch chybějících kousků zase o jeden méně. 
Mezi mé oblíbené skladby z tohoto alba patří "Oedipus", "Prisoners", "Daniel Cowman" a "Chemo Limo".

Lost in Space - Aimee Mann

Písničkářku Aimee Mann jsem objevil letos v zimě díky stránce Musicserver, kde na její novou desku "Mental Illness" psali velmi pěknou recenzi. Ta nová deska se mi líbí nejvíc, ovšem u nás se neprodává a na internetu byla jen za velmi velké sumy, tak jsem si místo toho vybral album "Lost in Space", které se mi taky líbí. Graficky je opět krásné, s kouzelnou malbou na přebalu a dokonce i krátkým komiksem uvnitř. Jediné, co mě zamrzelo, je ta nálepka (můžete ji vidět na pravé straně), kterou někdo necitlivě odtrhl a desku tak poškodil. Podařilo se mi to trochu zrestaurovat, ale stále je to viditelné. Pokud by to bylo uvedeno v inzerátu, nevadilo by mi to, ale nezmínili se o tom. Nicméně, nijak jsem to dál neřešil. 
Při poslouchání tohoto alba si rád představuji, že se beztížně vznáším hvězdným prostorem. Mojí nejoblíbenější písní je "Moth". 

Carbon Glaciers - Laura Veirs

Laura Veirs je americká zpěvačka, kterou jsem poznal přes její nejnovější album "Warp & Weft". Její písnička "Galaxies" byla také použita ve filmu Coherence. Už mám od ní album "Troubled by Fire" a nyní jsem si doplnil sbírku i o tuto nahrávku. Vždycky se mi líbil obrázek na obalu, který vypadá trochu jako linoryt. To album mi připadá zvláštně existencionální. Ještě ho nemám úplně naposlouchané, ale jeho poslouchání je velice příjemné. 
Na Lauře Veirs mě zaujalo mimo jiné i její skromnost a pokora, se kterou přistupuje ke slávě i životu. Z alba se mi nejvíc líbí skladba "The Cloud Room".

Yael Naim - Yael Naim

První album izraelsko-francouzské zpěvačky Yael Naim je velice zvláštní nahrávka, která se mi vždy líbila a vyvolávala ve mě nejrůznější emoce. Yael Naim znám už velice dlouho, od doby co jsem její písničku "New Soul" (která byla tehdy použitá v mnoha reklamách) zaslechl v televizi. Může to být tak pět, šest let. Na albu zpívá anglicky, francouzsky i hebrejsky (doufám, že vás teď nemystifikuji), možná i to je důvod, proč mi vždy připadalo tak zvláštní (zvláštní v dobrém slova smyslu). Většinou jde o tklivé a klidné melodie, občas prozářené i veselejší náladou v podobě "New Soul" a "Far Far", která se mi obvzlášť líbí. Další krásnou skladbou je posmutnělá "Lonely". 
K hudbě Yael Naim mám tak trochu nostalgický vztah, snad proto, že jsem ji poslouchal tak dávno a mám s ní spojenou spoustu vzpomínek a okamžiků. Stejně tak s ní mám spojený i takový neurčitý pocit vyjímečnosti, který jsem měl nejspíš kvůli tomu, že jsem poslouchal něco, co nikdo neznal. 

The Milk-Eyed Mender - Joanna Newsom

Další album, které se mi obvzlášť líbí graficky. I obal tohoto alba je ručně vyšívaný (jméno umělkyně si bohužel nepamatuji) a pokrytý mnoha okýnky, ve kterých se ukrývají nejrůznější motivy - loď, jednorožec, racek, narval, letadlo, pavučina... Je to Joannin debut a její zpěv i hlas jsou tu v té nejsyrovější podobě - což může být pro někoho nepříjemné, protože její hlas je tu nakřáplý a ostrý. Jak se Joanna Newsom pěvecky vyvíjí, její hlas se stává měkčím a příjemnějším. Musím říct, že mi trvalo, než jsem tomuto albu přišel na chuť, nebo spíš mi trvalo dát mu šanci. Ale šanci jsem mu dal, a album mám doma a je krásné. Nejraději mám "This Side of the Blue". 

Two Suns - Bat For Lashes

V nějaké recenzi označili Natashu Khan aka Bat For Lashes jako princeznu indie popu, a mě se to líbilo, tak to tu taky použiji. Je to skvělá zpěvačka, kterou většinou trochu přehlížím ve výčtu mých oblíbených hudebníků (hudebnic), sám nevím proč. Její raná tvorba je jedním slovem magická. Jak její předchozí album "Fur and Gold", tak pozdější "Two Suns", které obsahuje jedny z jejích nejikoničtějších písní, jako "Daniel", "Siren Song", "Pearl's Dream". I grafická úprava desky je krásná, čistá a s krásnými fotografiemi na přední i zadní straně, které jsou propracované a plné zvláštních detailů a působí jako nějaká klasická malba. Je to třetí album, které od Bat For Lashes mám, "Fur and Gold" jsem si pořídil dříve tento rok a "The Bride" před rokem. Nyní už mi tedy zbývá jen "The Haunted Man". Doufám že to nezní moc jako závislost. Sbírám alba, protože miluji hudbu a hudba je většinou to jediné, co mě dokáže vytrhnout z nepříjemných nálad. Sbírám alba, protože mě to dělá šťastným. A to je vlastně asi to nejdůležitější.

Snad vám tento článek přišel alespoň malinko zajímavý, pokud ano, jsem rád. Pokud ne, snad vás zaujmou další články.

2 komentáře:

  1. To je skvělý článek! A moc se mi líbí, jak jsi ta alba hezky vyfotil. Já znám jenom pár z nich, a to vlastně díky tobě - třeba Mutual Friends a Sea Sew. Ale třeba Yael Naim znám také, právě díky písničce New Soul (předpokládám, že jsem ji taky zaslechla někde v reklamě a pak z ní byla nadšená, jenže tenkrát jsem byla ještě dost malá a na ostatní její hudbu jsem asi zatím neměla kapacitu). A Florence taky znám, nejvíc se mi líbí písnička Dog Days are Over, ale pravdou je, že moc dalších písniček od ní neznám.
    Co se týče grafického zpracování, úplně mě nadchly ty ročně vyšívané obálky. A pak se mi taky moc líbí obal alba Lost in Space. A samozřejmě Mary Ann Meets the Gravediggers.
    Občas si říkám, že existuje hrozně moc hudby, co by se mi určitě líbila, ale nikdy v životě ji nemůžu stihnout všechnu poslechnout. :D Ale až budu ve školním roce zase hledat nějaké nové interprety, určitě dám na tvoje doporučení!
    A to sběratelství docela chápu. Aspoň sbíráš něco umělecky hodnotného. Já v dětství sbírala pohledy. A taky cukry. Prostě takové ty cukříky, co mají v restauracích a kavárnách. Měla jsem jich plnou krabici od bot a nejdivnější na tom bylo to, že jsem si nikdy nic nesladila, jenom jsem hromadila cukry. Takže jak říkám, tvoje sbírka alb je skvělá a navíc má význam.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc! (haha, mám radost, že někdo ocenil, jak jsem to vyfotil :D) Podle mě hudba Florence + the Machine určitě stojí za poslech, mají spoustu krásných písní. Jsem rád, že znáš i Yael Naim.

      Všechny ty obálky, co jsi vyjmenovala, se mi taky hrozně líbí. Asi je to kouzlo těch ručně vyrobených věcí. A máš pravdu, já mám vždycky pocit, že už jsem našel a slyšel úplně všechno, co by se mi mohlo líbit, a pak na mě odněkud vypadne množství nové skvělé hudby.

      Sbírání pohledů mi přijde hezké, sbírání cukrů je asi už trošku zvláštní :D ale rozhodně to nemyslím nijak zle, já jsem určitě taky sbíral různé podivnosti. Ještě jednou moc děkuji za krásný komentář.

      Vymazat