Zobrazují se příspěvky se štítkemplaylist. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemplaylist. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 31. října 2017

Halloweenský playlist

Vím, že dnes už jsem jeden článek zveřejnil, a předminulý článek byl též playlist, ale tohle si nejspíš neodpustím. Tento děsivý playlist je pro všechny, kdo chtěli nějak oslavit Halloween, ale nevyšlo to, z jakéhokoli důvodu. Uděláme si provizorní halloweenskou oslavu u počítače poslechem tohoto playlistu. Pokud máte možnost, uvařte si čaj, popadněte pytlík brambůrků a zabalte se do deky. Vybral jsem pro něj písničky s hrůzostrašnou, znepokojivou, temnou nebo hororovou náladou, a myslím, že to bude docela zábavná směsice. Z nějakého důvodu mi sem ve většině případů nešla vložit oficiální videa, takže se jedná jen o audio, ale snad to nevadí.


Pamatuji si, že když jsem byl mladší, pořádali jsme doma velkolepé halloweenské oslavy. Většinou jsem je inicioval hlavně já, vlastně nevím, proč mi to připadalo tak důležité, ale jsem rád, že to tak bylo. Nikdy jsme se nepřevlékli do kostýmů, jak byste si mohli nejspíš myslet, šlo hlavně o výzdobu a přípravu strašidelného jídla. Každý rok to bylo něco jiného. Připravovali jsme halloweenské sušenky, miniaturní pizzy v podobě mumie, čarodějnické prsty, různá prapodivná želé a ovocné punče. Několikrát jsem obmotal celý pokoj bílými nitěmi, takže to vypadalo jako pavučiny. Vyřezávali jsme dýně. za okny svítily svíčky. Zdobili jsme podzimní věnec a pak ho pověsili na dveře.
Letos by se u nás Halloween nejspíš neslavil nijak, kdybych na procházce nenašel dvě dýně zapomenuté v příkopu, jak už jsem psal v předminulém článku. Asi jsem to měl nějak zorganizovat, protože nikdo jiný to nejspíš neudělá. Jenomže jsem nevěděl, jestli o to vůbec někdo má zájem, navíc se takové věci plánují dost obtížně, když jsem většinu týdne pryč. No, alespoň jsme se dostali k tomu, že jsme jednu noc o půl jedné se sestrou vyřezali dýni, a v neděli jsem všem připravil jablka v karamelu, která se tentokrát povedla a byla dobrá. Nakonec jsme na chvíli zapálili i ty svíčky na okně. Ale na mé další plány se nedostalo, bohužel jsem se s nikým (a ani sám) nepodíval na maraton seriálu "Over The Garden Wall" a ani nepřipravil punč nebo čaj se skořicí. Dnes jsem sám na bytě v Ostravě, všechny dnešní předměty odpadly a já tu píšu tento článek. Šťastný Halloween všem. Následující písně poslouchejte pouze na vlastní nebezpečí!


Bound my hands to the stake/ and set fire to the ground below

Halloweenský playlist uvedu písní Ipswich od Georgi Kay, téměř neznámé zpěvačky na kterou jsem narazil někdy před třemi lety čirou náhodou. Píseň je o čarodějnici, která říká svým věznitelům, že ji můžou utopit i upálit, ale ona je bude jako duch strašit a pronásledovat až do konce času. Správně tématický start, nemyslíte?

 
I need you to help me through/I can't lay these ghosts to rest

Spíš než o skutečných přízracích je tato píseň od zpěvačky Laury Welsh o přízracích minulosti a o boji se smutkem a temnými myšlenkami a pocity, přesto si myslím, že se sem hodí.


   
Seven devils all around you/seven devils in my house

U Florence & the Machine jsem se rozhodoval nad dvěmi písněmi, Howl (u které by se dalo říct, že je o vlkodlakovi) a právě Seven Devils, která nakonec zvítězila, protože má podle mě ještě děsivejší atmosféru. A když kolem sebe máte sedm ďáblů, a sedm ďáblů máte i ve svém domě, končí všechna legrace. 

 
Oh Sarah, I didn't mean to let you down/But you left me on my own, Sarah

Sarah od australské zpěvačky Kate Miller-Heidke je jednou z mých úplně nejoblíbenějších písní, a zároveň mi vždycky dokázala nahnat husí kůži svou znepokojivou krásou. Pomáhal tomu i fakt, že je inspirovaná skutečnou událostí, při které z hudebního festivalu zmizela mladá dívka. Objevila se až za několik dní a nedokázala si vzpomenout ani vysvětlit, co se jí stalo.

 
Baby I need a friend/but I'm a vampire smile, you'll meet a sticky end

Už jsme tu měli duchy, ďábly i čarodějnice, ale nyní přišel čas pro upíry. Písnička Vampire Smile od Kyly La Grange je skvělá a má i správně atmosférický videoklip, který se mi sem bohužel nepodařilo vložit, nicméně pokud budete chtít, najdete ho na Youtube (tady). Píseň má úžasně obrazotvorný text který podle mě taky stojí za pozornost.

 
Oh my god I think I saw a ghost/he follow me everywhere I go

V tomto případě je však duch zcela reálný a nejedná se o žádnou metaforu. Dokonce známe i přesný druh onoho ducha, je to poltergeist, přízrak, který v lidských obydlích rád pohybuje nábytkem a děsí tak členy domácnosti. "Poltergeist" od zpěvačky Banks má temnou náladu, text, hudbu i melodii.

 
Pressure on my lips, I'd die for just one kiss…/Wake, I can't resist, could I be dreaming this?

Když si mám představit děsivou píseň, vybaví se mi právě Heart Heart Head od Meg Myers. Rovným dílem za to může hlasový projev zpěvačky v druhé polovině a ke konci skladby, a také skutečně znepokojivý videoklip (na který se můžete podívat zde) jenž píseň dokonale doplňuje.

But you get scared when we're alone/like I might suck your blood

Skončíme v skutečně velkém stylu. Píseň Sticks & Stones od sesterského dua The Pierces je děsivá hlavně kvůli videoklipu, (tady) který má snad vše - vraždu, únos, pohřbení zaživa, upírky, přízraky, temný les a kukuřičné pole - prostě je to takový malý hororový příběh. 

Doufám, že jste si Halloweenský playlist poslechli a užili a přeji vám skvělý a strašidelný Halloween (a Dušičky).

pondělí 23. října 2017

Podzimní playlist

Právě teď tento blog neprochází svým nejlepším obdobím - články vycházejí se zpožděním, je jich poskrovnu a taky nedosahují nějaké zázračné kvality. Mrzí mě to, ale momentálně není v mých silách s tím něco udělat, protože i můj život neprochází tím nejlepším obdobím (a jak víme, "Life imitates art" a naopak). Tak jen doufám, že se to třeba brzy změní a do té doby budete trpěliví a budete snášet tyto malinko zhoršené podmínky tady na blogu. Těžko říct, jestli je dobré se nutit do psaní článků, když máte sotva sílu vstát z postele a dojít si uvařit čaj po dni, kdy jste prakticky nic neudělali, ale cítíte se, jako byste za sebou měli závod, kde jste skončili na posledním místě - ale zase si říkám, že je to všechno jen v hlavě a tak se to musí zkusit překonat. Navíc nechci, aby tady za měsíc říjen byl jeden článek, to by bylo opravdu trapné.

fotka z milované/nenáviděné Ostravy (nehodící se škrtněte)

Přišel podzim, nejprve tiše a po špičkách, takže si ho nikdo nevšiml, tančil jen ve dlouhých stínech léta a nikdo si ho příliš nevšímal, pak si ale oblékl barevné listí a pozornost většiny v sále se upřela přímo na něj. A když už měl jejich pozornost, převlékl se do skromnějších barev, hnědé a šedé a tančil smutný tanec předznamenající zimu.

Je podzim a já mám podzimní náladu, se všemi možnými klady a zápory a taky se všemi významy tohoto slova. Mám rád podzim, opravdu. Po jaru je to mé nejoblíběnější období, probouzení a usínání přírody. Ale v sobotu skončila fáze toho magicky krásného barevného podzimu (vím to přesně, protože to dost sleduji, v pátek jsem chtěl jít fotit, ale v sobotu už bylo najednou pozdě, většina listí opadala a slunce zmizelo) a nyní nastává ten tichý, truchlivý podzim plný mlh a tlejícího listí a jinovatky. Taky ho mám rád, jen je mi z něj trochu smutno.
Při jedné z procházek polem jsem našel dýni, ležela zapomenutá v příkopě, a když jsem se o tom doma mimoděk zmínil, tak jsem dostal za úkol ji přinést domů. Vydali jsme se na cestu se sestrou, nejdřív jsme si mysleli, že už jsme přišli pozdě, ale nakonec jsme dýni přece jen našli, velikou oranžovou a malinkou žlutou, takže máme o výzdobu postaráno, jen čekají na vyřezání, což je s oním nedostatkem času taky problém. Ale to se zvládne. Určitě.

Myšlenka vytvořit podzimní playlist mě napadla včera, tedy v neděli, kdy jsem jel do nemocnice za babičkou. Přišlo mi to jako dobrý nápad, taková milá malá povzbudivá věc, kterou asi všichni potřebujeme. Tak jsem si hned do poznámek v mobilu začal vypisovat písničky, co mě napadaly. Moc mi to nevyšlo, protože většina písniček, které mi přišly na mysl, nebyly na youtube. Tak to dnes zkouším znova.

 
Hide your horses, hold your tongue/Hang the rich and spare the young 

Playlist uvádím písničkou Fall od Lisy Hannigan. Částečně kvůli názvu, částečně kvůli náladě. Vlastně nevím, jestli "fall" v tomto konkrétním případě znamená podzim nebo pád, a je to jedno, ono se to docela hodí obojí. Jedná se o singl z jejího posledního alba At Swim, které jsem si někdy tento rok přivezl z Brna. Má pěkný videoklip, jednoduchý a elegantní. A je to zvláštní písnička se zvláštním textem a náladou. Posmuťnělá, ale ne smutná. 

 
Now I miss you more than I can take/And I will surely break/And every morning that I wake/God, it's the same
 
Další je To A Poet od sesterského dua First Aid Kit (lékárnička :)). First Aid Kit jsem poslouchal jednu dobu v neurčitě vzdálené minulosti a teď na podzim se k nim vrátil, asi i proto, že vydaly nový singl It's a Shame, který se mi po několika posleších zalíbil (a navíc má skvělý chytrý videoklip, tak se běžte podívat). Několikrát jsem pak poslouchal jejich starší alba, hlavně Lion's Roar, z kterého je i písnička To A Poet. Je trošku delší a ne zrovna hitová, ale věnujte jí pozornost a odmění vás, slibuji. Je moc krásná.
 
Looking up from underneath/Fractured moonlight light on the sea/Reflections still look the same to me/As before I went under

Že sem chci dát Never Let Me Go od Florence + the Machine jsem věděl už včera v tramvaji, protože se jedná o jednu z mých nejoblíbenějších písní, která mě vždycky dokáže jakýmsi podivným způsobem utišit/utěšit a ukonejšit. Je na ní něco podmanivého a zvláštního. Přemýšlel jsem, že se mi líbí jak Florence Welch ve svých textech používá metafory a symboly, které lidstvo jaksi podvědomě přiřadilo určitým věcem. Třeba voda a oceán, jako opakující se symbol čistoty a zapomnění.

And if you want to be alive/You have to know you're alive

Při procházení youtube a hledání vhodných podzimních písniček jsem narazil na písničku Silence od zpěvačky Lucii. Vyvolalo to ve mě spoustu vzpomínek, protože tu písničku jsem poslouchal opravdu dávno velmi intenzivně. Nakonec jsem ale vybral píseň Me Over You, z neurčitých důvodů, třeba proto, že je méně známá ale stejně pěkná (ale nebudu překvapený když nebude znát ani Silence).

 
You know I've never been so lonely on my own/And it shows 'cause I don't see you like I used to

Gabrielle Aplin nás v poslední době bombarduje jedním EP za druhým, tak sem dávám akustickou verzi singlu Waking Up Slow. Líbí se mi i ta oficiální verze (i videoklip), nicméně tyhle akustické verze mají prostě něco do sebe. Jsou víc procítěné a taky se v nich hrají důležitější roli text. 

  

Původně jsem sem chtěl dát jinou píseň od Agnes Obel, ale když jsem zavadil o skladbu September Song, musel jsem uznat, že se sem prostě hodí naprosto dokonale. A tak tu je, tato krásná malá milá podzimní instrumentální skladba. 

 
The oracle was written on a silver leaf/Last night I read the words - did you read them too?
 
Jako předposlední jsem pro tento playlist vybral písničku Mosaic od Patti Smith, aby to bylo malinko rozmanitější, a taky proto, že je to opravdu skvělá píseň. A ten videoklip je taky příjemný, všechno kde se maluje je hezké, nemám pravdu? A tady to nejspíš malují děti, což je ještě upřímnější a milejší. 

 
I had a dream that all of time was running dry/And life was like a comet falling from the sky/
I woke so frightened in the dawning, oh, so clear/How precious is the time we have here 

Na závěr jsem vybral písničku Wise Enough od skupiny Lamb. To je další píseň, kterou jsem poslouchal kdysi dávno, úplně na ni zapomněl a nyní ji znova našel. Pamatuji si zvláštní pocit a dojem, který ve mě tato píseň i její videoklip vyvolával. Byl jsem okouzlený i znepokojený zároveň, a nějak tak se cítím i když ji poslouchám nyní.

Tak, to byl můj podzimní playlist, snad se vám líbil, nebo jeho části, nebo jste tu třeba našli nějakou písničku, kterou jste neznali a která se vám zalíbí. To bych si přál.

pátek 25. srpna 2017

Playlist pro snílky

Pojďme se chvíli zastavit ve svých myšlenkových pochodech a činnostech a najděme si chvilku času na ocenění slova snílek. Je to krásné slovo, nemyslíte? Jeho anglická obdoba "Dreamer" má taky něco do sebe, ovšem německé "Träumer" ve mě spíš vyvolává traumata. Japonsky se snílek řekne "Musouka" (pokud můžu věřit internetu). Tento pojem označuje člověka s hlavou v oblacích, odtrženého od reality. Já jsem snílek a tak nějak usuzuji, že pokud čtete tento blog, jste snílci taky, alespoň malinko v hloubi duše. Tento playlist jsem tudíž vytvořil právě pro vás/nás, snílky. 

Vždycky jsem snil hodně. A pokud říkám hodně, myslím tím víc, než ostatní považovali za normální a možná zdravé. Tím nemyslím mou rodinu, protože v tomto ohledu jsem měl vždy veliké štěstí a nikdo mě nijak neomezoval ani neusměrňoval a neříkal, že co dělám a jak se chovám je špatné. Moje šírší okolí na to mělo asi trochu jiný názor. Popravdě to ale nikdy nebyla moje svobodná volba, uzavřít se tak do sebe a žít v podstatě výhradně ve svém vnitřním světě. Ale jako dítě jsem se setkal s takovým pocitem vyloučení (a myslím, že to nebyl jen můj pocit), že snění byla jediná dostupná možnost obrany. Na základní škole se se mnou dlouhou dobu nikdo nepokoušel bavit, pokud ano, tak většinou ne aby mi řekli něco zrovna pěkného. Takže jsem většinu času trávil tím, že jsem si představoval, že třídou prolétávají šípy, že z lavic vyráží větve a kmeny stromů, že se ze všedních předmětů vylupují malinké tančící postavy a že se mnou v lavici sedí anděl jménem Sofie. Stránky diářů a úkolníčků jsem místo poznámkami zaplňoval kousky pohádkových příběhů, básní, hrdinských eposů a map neexistujících světů a portrétů elfů a víl. Možná, že jsem kvůli těmto dobrodružstvím nikdy nezažil ta skutečná. Ale mají tato dobrodružství skutečně menší význam jen proto, že se odehrávala v myšlenkách a na papíře? Zpětně si to nemyslím. Jsem rád za všechny tyto věci. Jsou důležitou částí mého života a navždy budou. Z těchto snů vznikl první příběh/kniha, který jsem kdy napsal, a spousta námětů pro obrazy, a v neposlední řadě je to součást mě a mé osobnosti, která se mohla vyvinout úplně jinak, a já, i když si to často nepřipouštím, jsem rád za to, jaký jsem. (Jenom bych kdykoliv rád odečetl ty psychické problémy, ale ty nevnímám jako součást mé osobnosti, i když ji někdy mohou hodně ovlivňovat)

To, co jsem tu začal vytvářet, mi připadá jako začátek nějakého jiného samostatného článku, a proto to tu utnu a napíšu už jen tohle: Bez snů by život nebyl zdaleka tak zajímavý, ba co víc, možná by ani neměl smysl. Sny ženou lidi dál a ve snech nachází útočiště. Proto bychom měli být na své snílkovství hrdí. To bych rád všem připomenul tímto článkem.

 
"Dreamer" - Adna

Dreamer je dost možná mou nejoblíbenější písní od Adny a jednou z mých nejmilejších písniček vůbec. Myslím, že na úvod tohoto článku by se nic nemohlo hodit víc. Je na ní něco velice kouzelného, něco, co mě nutí se k ní vracet. A má krásný surrealný videoklip.

"Dreams/I love you" - Kate Miller-Heidke

Další jasná volba pro tento playlist. Toto není má úplně nejoblíbenější verze této písně, ta se nachází na nejnovějším živém albu Kate Miller-Heidke, tu se mi však na youtube nepodařilo nalézt. Vždycky se mi líbilo, jak je jakýmsi podivně potrhlým způsobem krásná. Hned úvodní slova jako by vypadla ze snu - I had a dream, where you came and you gave me a lake.

 
"Dreamer" - Ilen Mer

Ilen Mer je naprosto neznámá ale úžasná nizozemská skupina, kterou jsem objevil před několika lety (vlastně právě díky tomu obrázku, který malovala jedna umělkyně, jejíž práce se mi vždycky moc líbily). Píseň Dreamer se mi líbila hned od začátku, hlavně díky textu a pocitu odloučení, které v něm cítím. No one speaks your language, dreamer...

  
"No Sleep for the Dreamer" - BOY

No Sleep for Dreamer je jednou z mých oblíbených písní z druhého alba BOY, "We Were Here". Vždycky mi přišla jako taková příjemná a bezstarostná písnička, kterou si kdykoliv rád poslechnu a která mi zlepší náladu. Toto je její živá verze.

 
"Life in the Vivid Dream" - Grimes

Tato písnička pochází z posledního alba kanadské hudebnice Claire Boucher vystupující pod uměleckým jménem Grimes. Skladba má zvláštní uhrančivou melodii a je velice krátká, proto je v tomto videu nahraná několikrát po sobě, to jenom abyste se nedivili. 

 
"Dreams" - Bastille & Gabrielle Aplin

Zase pro změnu jedna starší věc, hudební spolupráce skvělé kapely Bastille a skvělé zpěvačky Gabrielle Aplin. Byl jsem z ní nadšený před lety a jsem nadšený stále, vlastně to není originální píseň, ale cover verze Fleetwood Mac, nicméně je velice krásná a osobitá. Výsledek zní přesně jako nějaký temný sen. 

 
"My Dreams" - Yael Naim

My Dreams od Yael Naim z alba "She Was a Boy". Yael Naim jsem zběžně představoval v předchozím článku, proto to podruhé dělat nebudu, jen řeknu, že tato písnička je krásná a smutná zároveň a mám ji moc rád. 

 
"Little Dreams" - Ellie Goulding

Bolestná vzpomínka na doby, kdy byla Ellie Goulding jednou z nejosobitějších postav alternativní a zajímavé hudby. "Little Dreams" je vším, čím byla její stará tvorba - originální, okouzlující a jiná. Před několika lety se rozhodla úplně změnit svůj styl i vzhled a její hudba se stala tuctovou a prvoplánově zaměřenou na mainstreamové publikum. Od té doby je mi vždycky smutno, když nějakou její písničku zaslechnu. 

 
"Dream" - Imagine Dragons

Tuto píseň jsem znovuobjevil až při sestavování tohoto článku a říkal jsem si, že bych ji sem měl dát. Dream pochází z druhého alba Imagine dragons, "Smoke and Mirrors". Před lety, když se Imagine Dragons objevili, jsem z nich byl dost nadšený, ale od té doby bohužel každé další desce věnuji menší pozornost. Nicméně, tato písnička je velice pěkná, snad klidnější než většina jejich věcí, a prostoupená zvláštním smutkem. 

"Dream Fortress" - Grimes

Na závěr je tu další píseň od Grimes, snad to nevadí, ale přišlo mi, že by tu měla být. Je to vlastně jen taková instrumentální skladba, ale je velice zajímavá a tento neoficiální videoklip ji hezky doprovází ve vší magičnosti a výstřednosti, která je Grimes vlastní. 
 
 
 Nikdy nezapomeňte snít!

čtvrtek 15. června 2017

Modrý playlist

Už dlouho jsem chtěl udělat opravdu tématický playlist. Aby písničky v něm pojilo něco skutečného, ne jen nálada nebo pocit, ale konkrétní téma. Je to v podstatě něco jako hudební výzva, jen to nemá žádná souhrná pravidla a budu je nejspíš vymýšlet nahodile, prostě jak mě to napadne (Už mám v hlavě nápady na personifikovaný playlist, stromový/květinový, japonský, noční, a playlist z písniček, jejichž názvy by dohromady dávaly větu, a možná by se mi povedlo vytvořit i duhový playlist, kdybych našel pár zbývajících barev).


Takže, toto bude první z takovýchto playlistů, a je modrý - nebesky, mořsky, jak chcete. Modrá je moje nejoblíbenější barva (spolu se zelenou a několika odstíny tmavě fialové). Modrá je označovaná jako barva klidu a souladu, mají ji často rádi citliví lidé s bohatým vnitřním životem, introverti. Symbolizuje něhu, oddanost, tradici a věrnost. Modře kvetou jedny z nejkrásnějších květin - hortenzie (pokud jsou v kyselé půdě, v zásadité kvetou růžově), pomněnky, chrpy, rozrazil, stračky, hořce. Modré růže jsou ve skutečnosti jen bílé růže, které se dají do vázy s modrým inkoustem, a barvivo se dostane do jejich cévních systémů a obarví je. Modré přírodní barvivo je jedno z nejvzácnějších a bylo jej v minulosti možné získat jen z rostliny indigovníku a borytu, a proto bylo modré oblečení výsadou bohatých a vážených lidí. Modrá je spolu s červenou a zelenou jednou ze základních barev systému RGB, doplňkovou barvou je žlutá. Označení "lidé s modrou krví" používané pro členy urozených rodin, vychází z faktu, že skrz jejich obvykle neopálenou bledou kůži jsou lépe vidět žíly. V Evropě má přes třicet procent lidí modré oči. Modré je nebe, modré je moře, modré jsou safíry a modré je peří Ara hyacintového, což je největší papoušek schopný letu, přezdívaný "modrý král zelené Brazílie".

To bylo jen tak úvod, takový chaotický souhrn informací a asociací a faktů a zajímavostí, které nějak souvisí s modrou barvou. A nyní se již přesuneme k hudbě.

 
Blue lips, blue veins, blue, the colour of your planet from far away
 
"Blue Lips" je vlastně písnička, díky které se mi začala líbit hudba Reginy Spektor. Zabývá se existenciálními tématy, životem, vírou a smrtí (smrtelností). Je to jedna s písní s nejzajímavějším a nejchytřejším textem, jaké znám. Já sám si ji interpretuji jako cestu člověka od stvoření až po smrt, vlastně příběh celého lidstva a jeho vývoje a vztahu k víře. Na Reginině hudbě je ale nejlepší, že si ji každý může interpretovat po svém (a tak by to nejspíš mělo být se vší hudbou).

 
Living by the sea/ No one could set me free/ Before you came to me

Na zpěvačku jménem Laurel jsem narazil kdysi dávno, pokud vím, ještě nevydala album, ale internet je plný jejích písní, což je dost zvláštní. Každopádně má krásný zastřený hlas a zajímavou hudbu. Nevím proč, ale vždycky mi přišlo, že je tahle píseň o upírce. 

 
If every man says all he can/ If every man is true/ Do I believe the sky above/ Is caribbean blue

První písnička od Enyii, se kterou jsem se kdy setkal. Vtipné je, že jsem ji tehdy slyšel v reklamě na Ferrero Rochere. Je to krásná melancholická a kouzelná píseň, a má i krásný videoklip.  

 
Tell me is it really gonna storm again/ Will the sky turn dark, will the rain begin?

 "Blue Skies" byl první singl z Lenčina posledního alba, The Bright Side. Dávám sem akustickou verzi, protože se mi ta studiová příliš nelíbí, a vlastně stejné je to i s videoklipem - Lenka má vždy videoklipy velmi nápadité a originální, ale tento mi přišel jaksi hrozně plytký a umělý. Je samozřejmě možné, že někdo to bude cítit přesně obráceně.

 
I know you are seeing black and white/ So I'll paint you a clear blue sky
  
Dřív jsem Troye Sivana poslouchal, ale pak jsem na jeho hudbu tak trochu pozapomněl. Až při tvorbě tohoto playlistu jsem znovuobjevil písničku "Blue" a uvědomil si, že je opravdu pěkná. 

And when I first saw you/ The sky, it was such a natural blue

Julii Byrne jsem objevil nedávno, myslím, že to bylo letos v zimě, odněkud se vynořil rozhovor s ní, a jak jsem si ho přečetl, bylo mi hned jasné, že se mi její hudba bude líbit, i když jsem od ní ještě nic neslyšel. Zvláštní, že? Ale byla to pravda. Velmi krásně tam psala o hudbě a vztahu k přírodě, která ji inspiruje, o samotě a odloučení. Píseň "Natural Blue" je stejně jemná a křehká, jako vánek za letního dne.

  
You know she's nowhere near through/ It's the kindest heart beating/ This side of the blue
Už jsem se tak nějak smířil (i když velmi neochotně) s tím, že hudbou Joanny Newsom se nesmím chlubit a taky ji nesmím nikomu doporučovat. Jednoduše proto, že je natolik specifická, že se skoro nikomu nelíbí. Mě ale přijde nádherná a fascinující - její texty jsou komplexní systémy hádanek a příběhů a vodítek, které nemusíte nikdy rozluštit, ať se snažíte sebevíc. 

 
No I don't love you/ I don't care/ I just wanna be held when I'm scared
Feeling blue znamená být smutný. Jakmile jsem to zjistil, začala tato písnička dávat větší smysl. "Blue" byl jeden z pozdních singlů posledního alba Mariny and the Diamonds, FROOT. 

 
I will love you 'til the end of time/ I would wait a million years
Dlouho jsem se rozmýšlel mezi dvěma písničkami od Lany Del Rey, "Blue Jeans" a "Blue Velvet", a nakonec jsem se nerozhodl, a proto sem dávám cover "Blue Jeans" od Bastille. Bastille jsou skvělí (i když jejich druhé album se mi líbí méně, než první). 

-
 Tak to byl modrý playlist, snad se vám líbil

neděle 21. května 2017

Konejšící playlist

 Je to už docela doba, co jsem napsal poslední článek, nebo možná ne, a jen mi to tak připadá. Každopádně mám teď tak trochu zmatek v hlavě, neutříděné myšlenky, a nejsem kvůli tomu schopný napsat souvislý smysluplný článek, ale přesto sem chci něco nahrát (ale ne báseň, protože ta byla minule) a tak jsem si řekl, že vytvořím nový playlist, protože to dělám rád a protože to zní jako dobrý nápad. Téma tohoto playlistu bude konejšivá nálada. Mám rád slovo konejšící. Poprvé jsem se ho naučil (a nejspíš ho tam i prvně slyšel) z jednoho filmu, který jsme jako děti sledovali se sestrou, myslím, že se to jmenovalo "Tajemství modrých sov", nebo tak nějak. Ten film jsem miloval, a myslím, že si ho ve vzpomínkách poněkud idealizuji, ale to nevadí. Hlavní příběhová linka byla krásná a originální. Bylo to o modrých sovách, které ve svých křídlech ukrývaly prach, který dokázal vyléčit jakékoli zranění. Jenomže svět se ochladil a sovy zmrzly a zemřely.  Hlavní hrdinka se je pokoušela najít, protože věřila, že dokáží přivézt rodiče její kamarádky zpět k životu, nebo jí alespoň pomoci opět chodit. Nakonec sovy nenašla, ale dostala sněžítko s konejšícími sovami, které alespoň uleví od smutku. (a jedna z těch zmrzlých sov ožila!)
      (Teď jsem se díval na ČSFD na hodnocení toho filmu a je hrozně nizoučké, ale to je jedno. Všiml jsem si, že určitým lidem dělá hrozně dobře cokoli shazovat. Opravdu si nemyslím, že to byl tak špatný film, byla to prostě pohádka pro děti, no.) I kdyby to nebylo k ničemu jinému, alespoň mi z toho filmu zbylo to slovo, "konejšící", a hezká vzpomínka. A to je důležitější než obecný názor komunity filmových fanoušků.
       Proč vlastně vytvářím konejšící playlist, jaký je k tomu důvod? Inu, možná proto, že se potřebuju trochu zklidnit, zastavit se a nadechnout. Nechat se utěšit. Myslím, že je to věc, kterou každý z nás jednou za čas potřebuje. Doufám, že pokud jste právě smutní nebo rozhození nebo se stalo něco nehezkého a vy se nemůžete pohnout dál, tyto písničky vás ukonejší tak jako mě. A bude vám líp.

      (pokud přemýšlíte, co je to za fotku, tak jsou to křídla jednoho anděla z hřbitova v Chýnově)

 
"Snow" - Lisa Hannigan 
Heading from city to sea/One facing east/One looking westerly/We would never come back again

Akustická verze písně "Snow" z posledního alba Lisy Hannigan. Vím, že jsem už ji do jednoho playlistu zahrnul, ale snad mi to odpustíte, protože je to snad ta nejvíc konejšící písnička, jakou znám. Lisa fungovala sedm let jako člen kapely a doprovodný hlas na většině písní Damiena Rice, (pokud ho neznáte, jeden z nejznámějších irských zpěváků) který rád uvádí, že to byla jeho velká láska, nicméně po těch sedmi letech jí řekl, že mu už nemá co nabídnout, jak po hudební tak po osobní stránce, a vyhodil ji. Ještě že to Lisu Hannigan nezlomilo a pomohlo jí to rozvinout svůj vlastní talent, místo aby přiživovala talent někoho jiného. 

 "Something From Nothing" - Aura Dione
If I could give you something from empty space/I would use my voice to put a smile on your face/Making something from nothing is what I do/And I will give it to you

Dánskou zpěvačku Auru Dione znám a poslouchám už velmi dlouho (tento pátek vydala nové album, třeba se dostanu k tomu, abych na něj napsal recenzi) a píseň "Something From Nothing" je jednou z mých nejoblíbenějších. Vždy mi přišla nesmírně dojemná a milá. Pokud máte to štěstí a ve vašem okolí je někdo, kdo dokáže "vytvářet něco z ničeho", pak si toho važte. Je to velmi vzácná a pozoruhodná dovednost. Jsem moc rád, že můžu říct, že mám kolem sebe několik takových lidí.


 "Blush" - Wolf Alice 
Curse the things that made me sad for so long/It hurts to think that they can still go on/
I am happy now/Are you happy now?

"Blush" od skupiny Wolf Alice je jaksi podivně hypnotická. Vždycky byla jednou z mých oblíbených, protože narozdíl od zbytku jejich materiálu je opravdu klidná, ale určitě ne nudná, ke konci dokonce zajímavě graduje. Když jsem ji teď po nějaké době zase poslouchal, všiml jsem si věcí v textu, které jsem tam nikdy předtím neviděl. Cítím z té písničky takový hořkosladký nádech, jako zázvorový čaj.


 "Happy" - Marina and the Diamonds
It felt so sweet/It felt so strong/It made me feel like/I belonged/And all the sadness inside me/Melted away/Like I was free

I když se tato písnička jmenuje "Happy", je to dost možná Marinina nejsmutnější. Nebo mi tak alespoň připadá. Ano, jistě, je v ní naděje a jakási nová cesta, a právě proto ji sem dávám, do konejšícího playlistu. Ale je to i píseň o smutku, zoufalství, ztrátě a beznaději. A i když v ní Marina nakonec nachází štěstí, není zcela jasné, jestli je to opravdové štěstí a jestli to bude stačit.


"Prepare To Fall" - Amy Macdonald
Hold my hand if you want to be there/When I'm falling down/Call my name, call my name/
Before I hit the ground

Aneb pokud vždy počítáte s tou nejhorší možností, nezlomí vás, až přijde. Inspiraci pro tuto píseň našla Amy ve slovech své matky, která se ji vždy snažila připravit na možnost, že věci nevyjdou tak, jak by měly. Je to krásná pomalá balada. Amy Macdonald si obvykle vybírá pro své písně veselá a optimistická témata, ale když se občas trochu zklidní a zabrousí do melancholičtějších vod, vznikají z toho obvykle takovéto vzácné klenoty.


"Wallflower" - Agnes Obel 

"Wallflower" od dánské umělkyně Agnes Obel je instrumentální skladba z jejího prvního alba. Tyto bezeslovné skladby, kterými prokládá své písně, patřily vždycky k mým nejoblíbenějším. Líbí se mi, jak Agnes obel balancuje na hraně vážné a populární hudby. Její poslední album, které vyšlo minulý rok, bylo na mě trochu moc elektronické a experimentální. Nejspíš mám raději její tradičnejší styl. Skladbu sem přidávám tak trochu i kvůli názvu, protože Wallflower znamená v angličtině: "Stydlivá nebo z kolektivu vyloučená osoba na večírku nebo plese, bez partnera." (viděli jste film "Perks Of Being A Wallflower"?)


"Better" - Rhodes
My heart wasn't there/But it is now/No, I didn't care/But I do now

"Better" ze zatím jediného alba zpěváka Davida Rhodese, "Wishes", je krásná píseň, narozdíl od zbytku alba až nezvykle optimistická. Někteří hudební kritici to považovali za negativum, protože se příliš vyčleňuje z celku, mě to nikdy nevadilo, naopak mi ta změna přišla příjemná. Vždy si můžeme říkat, že bude lépe, a skoro vždycky tomu tak opravdu bude. 


 "The Light" - Regina Spektor 
I know the morning is wiser than the nighttime/I know there's nothing wrong, I shouldn't feel so down

O "The Light" od Reginy Spektor už jsem tu tady taky jednou psal (konkrétně v recenzi jejího posledního alba) ale v tomto playlistu má své jasné místo, protože mi přijde, že je to opravdu konejšící píseň. Jakoby říkala: "Všechno bude v pořádku." (ale nemyslela to úplně upřímně, snaží se vás jen uklidnit a utěšit) 


"Wonderful Life" - Hurts  
 But there's something in the air/They share a look in silence and everything is understood/
Susie grabs her man and puts a grip on his hand/ As the rain puts a tear in his eye

Zabralo mi to několik let, než jsem si plně uvědomil, o čem tato písnička vlastně je. Vypráví docela konkrétní příběh o ženě Susie, která potká muže, jenž se chystá ukončit svůj život, zamiluje se do něj a snaží se ho přesvědčit, aby to nedělal, protože život je přece úžasný. Mám rád písničky s konkrétnějšími texty, bývají obvykle mnohem zajímavější než většina abstraktních, a navíc se vždy odvděčí pozornému posluchači. 


"Carry On" - Coeur de Pirate 
And carry on, just cross the waters, I'll be okay/'Cause I've been loved, I've been loved enough today

Rozhodl jsem se zakončit tento playlist akustickou verzí písně "Carry On" od Coeur de Pirate (Beatrice Martin). Její text je povzbudivý, říká nám, že musíme pokračovat a jít dál, ať se děje cokoli. A je to pravda. Musíme.

čtvrtek 16. února 2017

Smutný deštivý playlist

Neprší a ani mi není moc smutno. Tenhle playlist jsem seskládal někdy na konci podzimu, když mi nebylo zrovna nejlíp, a tohle byly jediné písničky, které jsem měl chuť poslouchat. Doufám, že vám nevadí, že ho sem nahrávám teď, přišla by mi škoda nad ním úplně zlomit hůl. Pokud někdo z vás nemá dobrou náladu, třeba k vám některá z těchto deštivých písniček promluví, protože hudba k nám promlouvá v různých životních fázích různými způsoby. Hudba, která před několika lety jen zarytě mlčela a dívala se do země, k vám může znenadání přispěchat a vychrlit mnoho krásných vět. Proto se před ní nikdy nezavírejte.



Vlastně se jedná o kolekci mých asi nejoblíbenějších smutných písniček. Takže pokud je vám náhodou smutno, postupně si je pusťte, uvařte si k tomu kakao nebo hokou čokoládu a dívejte se z okna jak tam létají ptáci, nebo prší, nebo sněží, nebo jak jezdí auta, nebo jak se větve stromů ohýbají ve větru. Každá z těch písniček z vás trochu toho smutku odsaje a až skončí i ta poslední, už ani nebudete vědět, že vám bylo před chvílí do breku. Hudba má velikou moc, a pokud se jí otevřete, může vám pomoci.








                                       


 


 


                                        

 
                                        



 
Tak co, už je vám líp?

sobota 21. ledna 2017

Zimní playlist

Tohle je teprve druhý článek, který sem píšu, a když jsem přemýšlel nad jeho tématem, uvědomil jsem si, že bych chtěl psát o hudbě, jelikož hudba je jedna z nejkrásnějších a pro mě nejdůležitějších věcí na světě. V poslední době jsem si zvykl vytvářet krátké (nebo delší) playlisty pro různé příležitosti a nálady, (zapisuji si je na kousky papírů nebo do deníků) a musím říct, že je to velmi příjemná a odpočinková činnost. Jakkoli je to ubohé, když vytvořím nějaký hezký playlist, tak z toho mám pak dobrý pocit :)

Zimní playlist nemám vytvořený ani zapsaný v žádném deníku, proto ho vytvořím hned ted', na místě, a přidám tam, co mě aktuálně napadne a zaujme. Nečekejte však žádné vánoční písničky (tedy je možné, že se tam jedna objeví, ale nejsem si tím jistý), protože k tomuto typu hudby nějak nemám kladný vztah. Počítám s tím, že některé písničky vyberu kvůli zimnímu tématu a jiné jen kvůli náladě, která mi bude připadat dostatečně chladná a studená.

                                                         1. "Snow" - Lisa Hannigan
 
Tuto písničku vybírám nejen proto, že je o sněhu, ale také protože je jednou z nejkrásnějších a nejklidnějích skladeb, které znám. Když jsem začal Lisu Hannigan poslouchat, tak toto byla první písen', která se mi začala líbit a která vystupovala z masy alba "At Swim". Je neskutečně podmanivá a dojemná, má svou tichou sílu.

                                                    2. "Perfect World" - Katie Melua
 
Perfect World pochází z alba, které je celé laděné do zimních/vánočních tónů, a i když zrovna tady žádná výslovná zmínka o zimě není, videoklip by už snad víc zimní být ani nemohl. Je to jedno malé kouzelné umělecké dílo, které určitě stojí za shlédnutí. 

3. "Sellers of Flowers" - Regina Spektor
 
Sellers of Flowers budu mít nejspíš už navždy neodmyslitelně spjatou se zimou, stejně jako celé album "Remember Us To Life", protože jsem ho v zimě objevil a v zimě i poslouchal. Většina těchto písniček mi v období vánočních nákupů plnila mp3 přehrávač, a nejvíc z nich jsem poslouchal právě "Sellers of Flowers". (Navíc zima hraje vedle květin v této písni nejdůležitější roli) 

4. "Catalyst" - Kyla La Grange
 
Jeden z příkladů písně, která nejspíš není vyloženě zimní, ale je taková klidná a mrazivá, až mi zimu asociuje. Je to jedna z mých nejoblíbenějších od Kyly La Grange, má krásný obrazotvorný text.


5. "Winter Bird" - Aurora
 
Jedna z vůbec nejzimějších písniček, které znám. Dojemná vzpomínka či modlitba za ptáčka, kterého zabila zima. Plné slz, zamrzlých jezer, holých stromů a magie. 

6. "Windows" - Angel Olsen
 
Angel Olsen jsem objevil teprve tento rok a písen' "Windows" se okamžitě stala mou oblíbenou. Je neuvěřitelně smutná a teskná, ale krásná a doslova nabitá emocemi. Její text je dost abstraktní, avšak já se domnívám že je o boji s depresí nebo nějakou jinou nemocí. Není to vyloženě zimní písen, snad má víc co do činění s podzimem, ale přesto jsem ji sem zahrnul, protože ji mám velmi rád a protože... Prostě si myslím, že by tu měla být.

Tak to je můj zimní playlist. Třeba vás něco z něj zaujme, a pokud ne, můžete mi naopak do komentářů napsat, co za těchto chladných dnů posloucháte vy :)