Léto ve sklenici

Před nějakým časem jsem vyšplhal na půdu a hledal tam několik věcí, které už dlouho nemůžu najít a jejichž zmizení je pro mě velikou záhadou. (je to zadní strana jedné dětské knížky, kterou jsem měl hrozně rád, DVD Můj soused Totoro, které jsem dostal před dvěma nebo třemi lety k vánocům a ani jednou se na něj nestihl podívat, dva staré krasohledy, takové ty úplně parádní a krásné, a ještě jsem tak trochu doufal, že najdu svoje sběratelské karty, i když vím, že jsem je asi vyhodil) Jak nejspíš tušíte, nenašel jsem ani jednu z těchto věcí, což mě mírně rozladilo. Ale v šuplíku nepoužíváného psacího stolu jsem objevil malou knížečku receptů (takové ty přílohy, které se dřív prodávaly spolu s časopisy, tedy ony se nejspíš prodávají pořád, jen dřív byly zajímavější) se spoustou nápadů jak zpracovat letní bylinky (je tam recept na třezalkový olej, růžovou vodu, sirup a spousta osvěžujících nápojů, taky vazby ze suchých květin). Hned jsem si to vzal domů, protože si pamatuji, jak jsem si tyhle časopisy jako dítě hrozně rád prohlížel, sbíral jsem bylinky a vyráběl z nich všechno možné. Z máminy strany rodiny máme tady k tomu velmi blízko, takže to i pro mě je taková příjemná a docela samozřejmá věc.

Abych přešel k jádru věci, je tam jeden recept, který jsem kdysi dávno zkoušel a na který si pamatuji, sirup z růžových květů. A protože jsem nějakou zvláštní náhodou ten recept našel zrovna ve chvíli, kdy rozkvétaly šípkové růže, řekl jsem si, že jej vyrobím znovu. Když jsem ho dělal naposledy, skoro jsme ho nepoužívali a on se zkazil, a pak mě to mrzelo. Říkal jsem si, že se s vámi podělím o ten recept a návod k přípravě růžového sirupu, protože je to hezký způsob, jak si uchovat trochu léta a pak si s ním třeba prozářit zimu nebo podzim. Taky to může být milý dárek pro někoho, koho máte rádi. Asi je to hloupé, ale když jsem ho připravoval, měl jsem hrozně dobrý pocit a říkal si, že kdyby každý člověk na světě takový sirup vařil, snad by tu nebylo žádného smutku - ano, tak silně to na mě v tu chvíli zapůsobilo. Taková maličkost, a jak mi spravila náladu. Proto jsem chtěl tento pocit nějak zprostředkovat i ostatním, poslat ho dál. A růže stále kvetou, takže je myslím ten správný čas článek zveřejnit.

růže šípková

Ingredience

200 gramů růžových plátků

cukr krupice

3 citrony

 

První, co bude potřeba, jsou samozřejmě květy růží. V receptu je uvedeno, že můžete použít květy růže šípkové, růže svraskalé a stolisté (a klidně i jejich kombinace). Nejsnadnější je použít květy růže šípkové, protože tu nejspíš všichni znají, navíc roste skoro všude. Nejlepší je hledat ji u lemů polních cest nebo na hranicích lesa, často roste i kolem silnic, ale samozřejmě je lepší sbírat ji na čistých místech. Já jsem měl trochu problém ji najít, protože když jsem dorazil na své oblíbené místo, keř tu byl celý uschlý. Nakonec se mi podařilo nasbírat dost květů na jednu sklenici u jedné polní cesty.
Růže svraskalá neroste všude (my ji třeba zrovna máme na zahradě, ale je tak pěkná, že se mi z ní ty květy nechtěly trhat), většinou tvoří nějaké okrasné ploty takže je celkem problematické ji sbírat (pokud ale máte tu možnost, určitě ji využijte). Růže stolistá je v dnešní době dost vzácná, navíc lehce zaměnitelná s jinými růžemi. 
Na růžový sirup je potřeba dvě stě gramů růžových květů (samozřejmě jen okvětních plátků), ale někde/někdy může být dost náročné takové množství nasbírat, takže můžete použít jen sto gramů a vytvořit poloviční dávky. Poloviční dávka vám vystačí na jednu menší sklenici sirupu, celá dávka pak na jednu větší nebo dvě malé.

Předem upozornuji, že sběr růžových květů je docela zdlouhavá práce, proto je asi lepší začít s poloviční dávkou. I tak to může zabrat kolem dvou hodin, pokud růže nerostou na jednom místě a vy se musíte přesouvat a hledat jednotlivé keře. Ale mě to třeba vůbec nevadilo, naopak to byla docela příjemná procházka (teda až na ten traktor co mě skoro přejel, protože jsem měl sluchátka). Květy doporučuji sbírat do košíku nebo do plátěné tašky. Jakmile máte nasbíráno, květy si rozprostřete, vyberte nečistoty, pokud tam nějaké jsou, odvažte sto nebo dvě stě gramů (pokud máte trochu víc, vůbec to nevadí) a pak květy nasypte do mísy, pokapejte citronovou štávou (já použil štávu z jednoho citronu), prosypejte cukrem (asi tři polévkové lžíce). Následně je potřeba vše promíchat a (nejlépe rukou, ale musíte je mít čisté - je třeba celou dobu pracovat co nejčistčeji, aby se pak šťáva nezkazila, i nádobí musí být čisté) můžete květy i lehce promačkat, aby se z nich uvolnila vůně a chuť. Zakryjte alobalem a schovejte do lednice.

V lednici nechte květy odpočívat do druhého dne, pak vše vhoďte do velkého čistého hrnce, zalijte 250 mililitry studené vody (pokud děláte poloviční dávku, zalijte 125 mililitry), promícháme a přivedeme k varu, můžeme nechat pár minut probublávat a míchat, pak odstavíme a necháme vychladnout. (V tu chvíli už by to mělo začít krásně vonět :))

 

A už se blížíme k cíli. Scedíme a lístky vyždímáme jak nejlépe to jde, protože každá kapka sirupu navíc je žádaná (nejlépší je napnout přes mísu čistou utěrku, přes ni vše přecedit, a pak ještě vymačkat zachycené lístky). Měla by nám zůstat čirá, krásně růžovo-červená tekutina. Tu znovu nalijeme do hrnce, přidáme 250 gramů cukru (125 gramů pro poloviční dávku - ty poměry cukru a citronu si můžete trošku upravit podle toho, jakou chuť preferujete, já třeba dal trochu víc citronu a trochu méně cukru) a vymačkanou štávu ze dvou citronů, následně vše svaříte, počkáte, dokud se všechen cukr nerozpustí a potom ještě horkou šťávu nalijeme do předem připravených čistých sklenic, pevně uzavřeme a otočíme dnem vzhůru. Jakmile vychladne, můžete ji uložit do lednice nebo komory a hned začít užívat. Dá se pít jako sirup s vodou nebo sodovkou, nebo si jí můžete polévat pudinky a ovocné poháry a zmrzlinu a taky bude jistě skvělá na palačinky nebo vafle. Nejenom že je velice dobrá, taky je léčivá a obsahuje spoustu vitaminů.

Tak, a tady je výsledný výrobek :)

Doufám, že si taky vyrobíte svůj růžový sirup, nebo cokoli jiného, co vám uchová léto ve sklenici - marmeládu, zavařeninu, nebo jakoukoli jinou šťávu. Opravdu to není nic složitého. Chce to jen chuť to udělat. Přeji všem krásný začátek léta!

Netřesky

Netřesky

Och, prosím, pověz mi

kam chodí umřít netřesky,

co chrání nám domy před blesky.

Kam chodí umřít netřesky?

Mlčky stojí na stráži

nevydají slůvko jediné

jen upínají lístky zelené

ke slunci, to jediné

jim rozumí

Tak mi pověz

kam po smrti chodí netřesky

neboj se té otázky

já vím, že se do výšky vytáhnou

a růžovými kvítky vykvetou

a pak uvadnou

a uschnou

Ale kam se vydávají poté,

kam putují?

Nejspíš do dáli.

Procházel jsem svým deníkem a přemýšlel, jakou básničku bych sem mohl nahrát, když jsem si vzpomněl na včerejší den, jak jsem vyšel ven z domu a prováděl kontrolu zahrady - obhlížel škody, které zima napáchala. Zarmoutil mě omrzlý trpasličí rododendron, který mám už velmi dlouho z výstavy skalniček, a taky netřesky, které rovněž nevypadají úplně dobře. A protože básničku o rododendronech jsem zatím nenapsal (i když teď bych snad i mohl) tak vyhrál netřesky. Netřesky jsou úžasné rostliny, z mnoha důvodů, a já je mám rád pro všechny z nich. Vyjmenuji vám tady pár zajímavých faktů, jen aby se neřeklo. Třeba to nějaký čtenář očekává. Takže, netřesky se dřív vysazovaly na střechy domů (jsou velmi nenáročné a nepotřebují k životu skoro nic, stačí troška hlíny), protože se věřilo, že zabrání tomu, aby do domu udeřil blesk. Byly považovány za magické rostliny a byly jim přisuzovány léčivé účinky - štávou z listů se léčily hlavně všelijaké kožní obtíže, vyrážky, drobné ranky, bradavice a záněty. Moderní medicína sice netřesk k ničemu z toho nevyužívá, ale něco pravdy na tom podle mě jistě bude, a netřesk je naprosto bezpečný, takže i kdyby nepomohl, uškodit nemůže. Je to oblíbená rostlina vysazována na skalky a zídky (takhle jsem se s ním já vlastně setkal poprvé, u babičky na zídce). V létě se jeho listy mohou přidávat do osvěžujících nápojů, buď samotné nebo v kombinaci s okurkovou dužinou nebo jinými bylinkami. Na drobná poranění můžete přikládat jeho rozkrojené listy, má to podobné hojivé a chladivé účinky jako aloe. 

Tahle básnička je pro mě velmi osobní a mám ji moc rád, nějak mi připomíná moje dětství, kdy jsme z listů netřesku připravovali nejrůznější magické lektvary které byly krásně zelené a slizké jako želatina (S ostatními dětmi jsme pořádaly soutěže v tom, kdo namíchá nejlepší lektvar, a tyhle vždycky vítězily). Netřesky jsou určitě jedny z mých nejoblíbenějších rostlin.

Orchideje z výprodeje

V úterý (myslím, že to bylo úterý) jsem se rozhodl udělat si radost, a tak jsem vyrazil do Hornbachu. A koupil jsem si tam ve výprodeji dvě orchideje.

Abych to trochu rozvedl, myslím, že je důležité si jednou za čas něčím udělat radost, zpříjemnit si den, něco takového. Dokonce je to podle mě dost zásadní věc, jinak vás realita postupně vysaje a udolá, a to snad nikdo nechce. Musím říct, že já sám se podle svého pravidla příliš nechovám, ale to proto že mám od přírody v povaze všechno šetřit a neutrácet za "zbytečnosti". Jenomže nakonec právě tyto zbytečnosti vám udělají největší radost, a tak se snažím bojovat sám se sebou a v tomto ohledu se polepšit. Já si většinou v poslední době kupuji hudbu, svá oblíbená alba, ale stejně může posloužit úplně cokoli. Ke svému svátku jsem si koupil dvě krásné knížky, o kterých se tu snad ještě rozepíšu v jiném článku, a pak si tedy občas taky koupím novou kytku, když ty na mém okně zechřadnou a uvolní tak místo pro někoho dalšího.
      Rád si kupuji věci, které už za sebou mají nějakou cestu - alba si většinou objednávám přes ebay, kam je dal někdo, kdo si je pořídil, oposlouchal a dal pryč, rád se probírám knihami v antikvariátech, i když se mi tam nějaký poklad podařilo najít jen opravdu zřídkakdy. A na květinách z výprodeje je taky něco kouzelného - všichni lidé si kupují orchideje s krásnými a velkými dokonalými květy, takže jakmile je zahradníci vypěstují a hnojivy přinutí kvést, jsou odeslány v mrazuvzdorných baleních do velkoobchodů a tam kvetou několik týdnů nebo déle a čekají, až si je někdo vybere a odnese domů. Jenomže některé orchideje si nikdo nevybere, a ony odkvetou a zůstanou tam, a najednou jsou obyčejné a neužitečné, protože už nejsou krásné, tudíž si je nikdo nekoupí. V těch velkoobchodech se o ně v tu chvíli přestanou starat, protože je to zbytečné, už je nezalívají, nebo je naopak přelijí, a odsunou do výprodeje zapadlé kdesi v zadní části obchodního domu, aby tam svou ošklivostí neodpuzovaly zákazníky.
      Vzít si květinu z výprodeje je jako vzít si zvířátko z útulku. Jsem rád, že to dělám. Částečně je to samozřejmě pro to, že ty krásné orchideje jsou strašně drahé a já bych se bál, že mi pak umřou, ale taky je to proto, že je mi těch výprodejových orchidejí líto a dal jsem si za úkol je odtamtud odnést a pokusit se je zachránit. Už jsou většinou odkvetlé, nebo právě odkvítají, takže ani nevím, jaké mají květy, ale i v tom je přece radost a pěkné tajemství. Když se o ni pak staráte a ona za rok nebo dva konečně vykvete, je tonajednou ta nejkrásnější orchidej na světě, a ty krásky ze supermarketů jí nesahají ani po kolena.
      Tímto bych vás chtěl tak trochu a jemně postrčit, aby jste to třeba taky zkusili a nějakou kytičku z výprodeje si koupili, protože ony jsou tam odsouzeny k záhubě. Kupujte si ale jenom rostliny, které jsou zdravé a hned jak si je přinesete domů je pokud možno přesaďte, protože zemina bývá často přemokřená nebo jinak špatná. Při výběru se vždycky dívejte na kořeny, podle toho se nejlépe pozná zdraví rostliny. U orchideje by měly být pevné, bílé nebo zelené (klidně rostlinku trochu vytáhněte z květináče a podívejte se) určitě nesmí být měkké a hnědé. Listy by měly být čisté a hlízy lesklé a nesvraštělé.
       Tak budete příště v nějakém obchodním domě, vzpomeňte si na orchideje z výprodeje a nějakou si odtamtud hezky odvezte. Nezapomeňte si ji pořádně zabalit, pokud bude venku taková zima, jako je teď (já tu svoji schoval do batohu) a pusťte si k tomu třeba "Sellers of Flowers" od Reginy Spektor, protože

The sellers of flowers buy up old roses
They pull off dead petals, like old heads of lettuce
And sell 'em as new ones, for cheaper and fairer
But they die by the morning, so who is the winner

Not the roses, not the buyers, not the sellers, maybe winter...

A tady jsou moje vlastní výprodejové orchideje