sobota 11. února 2017

Orchideje z výprodeje

V úterý (myslím, že to bylo úterý) jsem se rozhodl udělat si radost, a tak jsem vyrazil do Hornbachu. A koupil jsem si tam ve výprodeji dvě orchideje.

Abych to trochu rozvedl, myslím, že je důležité si jednou za čas něčím udělat radost, zpříjemnit si den, něco takového. Dokonce je to podle mě dost zásadní věc, jinak vás realita postupně vysaje a udolá, a to snad nikdo nechce. Musím říct, že já sám se podle svého pravidla příliš nechovám, ale to proto že mám od přírody v povaze všechno šetřit a neutrácet za "zbytečnosti". Jenomže nakonec právě tyto zbytečnosti vám udělají největší radost, a tak se snažím bojovat sám se sebou a v tomto ohledu se polepšit. Já si většinou v poslední době kupuji hudbu, svá oblíbená alba, ale stejně může posloužit úplně cokoli. Ke svému svátku jsem si koupil dvě krásné knížky, o kterých se tu snad ještě rozepíšu v jiném článku, a pak si tedy občas taky koupím novou kytku, když ty na mém okně zechřadnou a uvolní tak místo pro někoho dalšího.
      Rád si kupuji věci, které už za sebou mají nějakou cestu - alba si většinou objednávám přes ebay, kam je dal někdo, kdo si je pořídil, oposlouchal a dal pryč, rád se probírám knihami v antikvariátech, i když se mi tam nějaký poklad podařilo najít jen opravdu zřídkakdy. A na květinách z výprodeje je taky něco kouzelného - všichni lidé si kupují orchideje s krásnými a velkými dokonalými květy, takže jakmile je zahradníci vypěstují a hnojivy přinutí kvést, jsou odeslány v mrazuvzdorných baleních do velkoobchodů a tam kvetou několik týdnů nebo déle a čekají, až si je někdo vybere a odnese domů. Jenomže některé orchideje si nikdo nevybere, a ony odkvetou a zůstanou tam, a najednou jsou obyčejné a neužitečné, protože už nejsou krásné, tudíž si je nikdo nekoupí. V těch velkoobchodech se o ně v tu chvíli přestanou starat, protože je to zbytečné, už je nezalívají, nebo je naopak přelijí, a odsunou do výprodeje zapadlé kdesi v zadní části obchodního domu, aby tam svou ošklivostí neodpuzovaly zákazníky.
      Vzít si květinu z výprodeje je jako vzít si zvířátko z útulku. Jsem rád, že to dělám. Částečně je to samozřejmě pro to, že ty krásné orchideje jsou strašně drahé a já bych se bál, že mi pak umřou, ale taky je to proto, že je mi těch výprodejových orchidejí líto a dal jsem si za úkol je odtamtud odnést a pokusit se je zachránit. Už jsou většinou odkvetlé, nebo právě odkvítají, takže ani nevím, jaké mají květy, ale i v tom je přece radost a pěkné tajemství. Když se o ni pak staráte a ona za rok nebo dva konečně vykvete, je tonajednou ta nejkrásnější orchidej na světě, a ty krásky ze supermarketů jí nesahají ani po kolena.
      Tímto bych vás chtěl tak trochu a jemně postrčit, aby jste to třeba taky zkusili a nějakou kytičku z výprodeje si koupili, protože ony jsou tam odsouzeny k záhubě. Kupujte si ale jenom rostliny, které jsou zdravé a hned jak si je přinesete domů je pokud možno přesaďte, protože zemina bývá často přemokřená nebo jinak špatná. Při výběru se vždycky dívejte na kořeny, podle toho se nejlépe pozná zdraví rostliny. U orchideje by měly být pevné, bílé nebo zelené (klidně rostlinku trochu vytáhněte z květináče a podívejte se) určitě nesmí být měkké a hnědé. Listy by měly být čisté a hlízy lesklé a nesvraštělé.
       Tak budete příště v nějakém obchodním domě, vzpomeňte si na orchideje z výprodeje a nějakou si odtamtud hezky odvezte. Nezapomeňte si ji pořádně zabalit, pokud bude venku taková zima, jako je teď (já tu svoji schoval do batohu) a pusťte si k tomu třeba "Sellers of Flowers" od Reginy Spektor, protože

The sellers of flowers buy up old roses
They pull off dead petals, like old heads of lettuce
And sell 'em as new ones, for cheaper and fairer
But they die by the morning, so who is the winner
Not the roses, not the buyers, not the sellers, maybe winter...
A tady jsou moje vlastní výprodejové orchideje


Žádné komentáře:

Okomentovat