Dnes ráno se mi zdál sen (na tom by nebylo nic zvláštního, sny se mi zdají pořád a většinou si je pamatuji). Tento konkrétní sen se mi zdál už poněkolikáté, vždycky se stejnou strukturou a dějem, ale přesto s drobnými obměnami. Nevím, jak moc je to obvyklé nebo ne, ale byl bych rád, kdybyste mi v komentářích napsali, jestli se vám taky zdá stejný sen vícekrát, mě se to totiž děje docela často. Taky je tu však možnost, že se mi ty sny zdály jen jednou, ale můj mozek je z nich tak zmatený, že je přesvědčený o opaku. Možná je to znásobení jen další součástí snu. Nedokážu si to nijak vysvětlit, sny jsou strašně zvláštní a připadá mi, že ačkoli se je snažíme nějak racionálně a logicky uchopit, úplně se to nedaří. U tohoto konkrétního jsem měl velice tísnivý a nepříjemný pocit, že to všechno zažívám znovu a znovu a že jsem lapený v jakési bezvýchodné smyčce, ze které není úniku a která vždycky skončí smrtí. No, abych se tu taky jen netočil v kruzích, přejdu k ději snu.
Byl jsem nějaký princ nebo bojovník (měl jsem černé vlasy a kožešinový plášt',takže jsem vypadal jako John Sníh), který byl vyslán do nehostinné ledové země, kterou tvořily jen sněhové pláně a hluboké lesy. (proč mě tam vyslali si nepamatuji, ale domnívám se, že to byla součást nějakého úkolu... Nebo jsem se měl zúčastnit bitvy?) Každopádně jsem byl na cestě přepaden a můj bílý kůn byl těžce zraněn, přesto se nám podařilo uniknout. Nějak jsem dokázal nadálku komunikovat se svým rodným královstvím, ale nyní jsem zjistil, že mě velice rychle odhodili jako nepotřebnou hračku. Když jsem jim řekl, že můj kůň je zraněný, a že potřebuji pomoc, lítostivě mi sdělili, že je se mnou konec. Vysvětlili mi, že můj kůň přitáhne mrchožrouty a ty mě i jeho zabijí. Ptal jsem se, co mám dělat, ale oni tvrdili, že nemám šanci na záchranu - v ledové zemi se nebylo kde ukrýt. Na sněhových pláních jsme byli na míle vidět a byli jsme snadnou kořistí pro mrchožrouty, zatímco v hustých lesích prý žili kanibalové. Nakonec jsem se rozhodl riskovat cestu lesem, i když jediný možný vchod lemovaly ohryzané kosti. Průchod mě dovedl i s koněm do otevřeného prostoru lemovaném stromy. Přímo před námi s rozkládal tábor kanibalů. Vrhli se na mě, načež můj kůň zmizel. Z protějšího vršku na mě zavolal jakýsi člověk, který měl na místě hlavy jen lebku, abych utíkal za ním. Nejspíš se to zdálo jako nejlepší možnost, proto jsem ho poslechl. Jakmile jsem se ocitl na vrcholku kopce, kanibalové vzdali pronásledování. Jak jsem zjistil, pahorek obývali dva muži, ten s lebkou místo hlavy a šedivý stařec. Vysvětlili mi, že se sem dostali kdysi dávno a od té doby se tu ukrávají. Víc než kanibalů se však báli něčeho na protějším paharoku. Plál tam oheň stejně jako na tom našem, a kolem leželo v kruhu dvanáct obrovských vlků a pozorovalo nás. Muži mi vysvětlili, že jsou před těmi démony v bezpečí, dokud je vidí, dokud je mají na očích. Proto se oba střídali a vždy jeden vlky pozoroval - dokud je viděl, nemohli se přiblížit k jejich pahorku a zabít je. Povídali jsme si s mužem s lebkou místo hlavy a najednou si uvědomili, že stařec zmizel, utekl a zradil nás, vysvobodil se z toho vězení a vyměnil si místo se mnou, což znamenalo, že nikdo už vlky nepozoruje. Téměř okamžitě z temnoty jeden vyskočil a rozsápal muže, já se prohnal mezi stromy a utíkal jaknejrychleji mohl. Za sebou jsem slyšel vlky. Kolem mě se míhaly stromy a pole, všechno letělo neuvěřitelně rychle. Přede mnou se otevřela černá propast a já skočil. Podařilo se mi s námahou zachytit okraje na druhé straně a pak jsem utíkal dál, protože i vlci se dostali přes, běžel jsem jakýmsi podivným spletitým bludištěm, a pak sen postupně vybledl a ztratil se.
Opravdu jeden z nejpodivnějších a nejzvláštnějších snů. Po celou dobu jsem měl pocit, že je mi to vše podivně povědomé, známé, a podvědomě jsem věděl, že už se stalo předtím, a že jsem jednou byl sežrán vlky hned na pahorku a proto jsem nyní vyrazil dřív, a taky že jsem podruhé spadl do propasti a zemřel.
Jsem rád, že jsem si to sepsal, takže to nezapomenu, a možná z toho vytvořím jednou nějaký příběh, protože zpětně se mi ten děj líbí (v reálu to nebylo vůbec příjemné, protože já ve snech netuším, že spím, narozdíl od některých lidí, kteří si to uvědomují). Taky bych rád udělal nějaké skicy nebo ilustrace. Jaký je nejdivější sen, který se vám kdy zdál?
Žádné komentáře:
Okomentovat